úterý 29. července 2008

Pohledy z Úhoště

V neděli jsem se před polednem vypravil na Úhošť, abych tam udělal posledních pár snímků pro knížku. Vybral jsem si opravdu parádní počasí. Vítr se ani nehnul a teplota se vyšplhala ke třicítce. Výbodně jsem si na vyprahlé pláni na Úhošti simuloval Afriku:) K mému překvapení se kolem sochy pohybovala asi pětice chlapíků s křovinořezy. Tuhle práci jsem jim vážně nezáviděl. Ale jsem rád, že se někdo o Úhošť stará. Přináším Vám tedy pár snímků z pohledů do okolí.
Lestkov (blíž vlevo) a Šumná (dále vpravo)

Klínovec

Měděnec

Výsluní

Hasištejn

Úpravna vody Hradiště

Prunéřovská elektrárna

Tušimická elektrárna

Chudák... tomu říkám těžce vydělané peníze

Lovec:)

Na loukách na Úhošti poletovala spousta motýlů

Pokec s beruškou:)

Srpnová zatmění

Dnes mi Vančís poslal informace o zatměních, která se mají konat v letošním srpnu. Hned 1.8. se totiž očekává částečné zatmění slunce a 16.8. pak částečné zatmění měsíce. Další příležitost, kdy bude možné obě zatmění pozorovat v jeden rok, nastane až v roce 2011. A teď k jednotlivým zatměním. Zatmění slunce bude u nás jen částečné, ale úplné bude možné pozorovat na území Ruska, Mongolska nebo Číny. Na našem území dosáhne překrytí zhruba 24% a to v pozdních dopoledních hodinách (pro naší oblast, tedy mezi Mostem a Karlovými Vary to bude někdy mezi 10:48 - 12:30 hod.). Zatmění měsíce bude výraznější. Překrytí totiž dosáhne asi 81% a k jeho maximální fázi dojde kolem 23 hodiny a 10 minuty našeho času. To nejzajímavější, tedy okamžik, kdy měsíc přechází do stínu naší planety, však nastane už kolem 21 hodiny a 36 minuty. Další zatmění měsíce (ale význačné spíše tím, že stín ukrojí z plochy měsíce jen 8%) nastane krátce po půlnosi 31. prosince 2009 a úplného zatmění měsíce se dočkáme až v roce 2011. Více informací se můžete dozvědět například zde.
Princip zatmění slunce

Ukázka zatmění měsíce

pondělí 28. července 2008

Hazmburk

Nedělní odpoledne jsem si konečně odpočinul od focení Kadaně a vyrazili jsme na Hazmburk. Jezdím kolem docela často a už mnohokrát jsem přemýšlel, že se tu zastavím. Původní plán byl ve stejný den zdolat i Milešovku a navštívit Terezín, ale horko nás vysílilo už po zdolání Hazmburku. Výšlap je v těch teplotách, které teď panují, docela náročný. Už v polovině cesty jsem litoval, že se nahoru táhnu s tím patnáctikilovým fotobatohem, ale vidina dobrého výhledu a slušných fotek mě nakonec donesla až k cíli. Navíc mě trochu děsí představa, že si do kufru auta zavřu batoh ve větší hodnotě než samotné auto a pak odtud na dvě hodiny odejdu:). Výhled z Hazmburku je úžasný. Je odsud vidět asi 20km vzdálený Říp, zhruba 8km vzdálené Lovosice (na ty už tak pěkný pohled není) a také asi 13km vzdálené Litoměřice a Terezín. Mimo to je odsud pěkný pohled na Milešovku a celé České středohoří. Cestou domů jsme to vzali přes Lovosice, takže jsme si prohlédli aspoň ze silnice pohlednou zříceninu hradu Košťálov a já si v Třebenicích splnil slib a sehnal Janičce švestky, na které měla celé odpoledne chuť:)
Známá silueta Hazmburku

Pohled z vyšší hranaté věže - v pozadí vesnička Slatina a na horizontu Říp

Litoměřice

Tak tohle je při pohledu z Hazmburku dominanta Lovosic:)

Libochovický zámek (mimochodem - na Libochcovicích je zajímavé i to, že se zde řeka Ohře rozděluje na Ohři a Malou Ohři)

Pohledná vesnička Slatina

Pohled na Třebenice, nad kterými se tyčí zřícenina hradu Košťálov a v pozadí samozřejmě Milešovka

V jednu chvili nád nad hlavami prolétl nějaký letecký nadšenec

Janička překonala strach z výšek a kochala se výhledem:)

Dorozumívání se s foťáčkem:) "Tak sakra foť, co je s tebou?!!!"

Na "horním nádvoří"

pátek 25. července 2008

Cílová rovinka

Mám poslední víkend na to, abych dofotil fotky pro knížku. Už mi jich po dnešku moc nezbývá. Jsem totiž od sedmi od rána v terénu. Nafotil jsem dnes přes 5 GB fotek, vybil tři baterky ve foťácích, fotil jsem na poli, na věžích a střechách, na hřbitově, nakláněl se z oken, nechal si vedle hlavy bít zvon věžních hodin, ležel na zemi... byl to zatraceně dlouhý den, který se celé dopoledne mračil a odpoledne mi zkusil ukázat africké podnebí na přelomu jara a léta:)
Jó, takové fresky na stropě, to je lahůdka... u toho se člověk může i vyspat:)

Tenhle klučina se se mnou díval na Kadaň od Želiny. Byl ode mě asi 2 metry a protože mám nový teleobjektiv, tak jsem si rovnou i vyzkoušel, z jaké nejmenší vzdálenosti umí zaostřit:)

To jsem já uprostřed výpustě z Nechranic:)

čtvrtek 24. července 2008

Polapen

Dneska jsem byl docela překvapený, když mi Martina poslala email a v něm pár fotografií z Vysmátého léta 2008 s tím, že jsem byl přistižen:) Našla je na serveru Kláštereckých novin a mám z nich docela radost. Konečně mám taky nějakou svojí fotku:) Děkuji panu fotografovi, že mi věnoval dokonce celý jeden snímek a gratuluji k fotkám z akce.

středa 23. července 2008

Skoro ve finále

Konec měsíce se blíží. Chybí mi ještě nějaké fotky a začínám být trošku nervózní. Co když nevyjde počasí? Těším se, až to skončí a já budu mít trochu lehčí hlavu a žádný spěch. Nebudu na každém rohu Kadaně přemýšlet, jestli se to dá vyfotit a jestli už to odtamtud někdo nevyfotil:)



Chevrolet HHR

V sobotu jsem se byl projet novým Chevroletem HHR. Konečně se objevil v ČR a zatím je tu jen pár kousků. Už jsem si ho byl prohlédnout u Chevroletu v Chomutově a tak jsem se na první kontakt těšil, protože se mi tohle autíčko velice líbí. HHR je sice nový model, ale Chevrolet se jím snaží napodobit svůj úspěšný model Chevrolet Suburban z roku 1949. Na liniích vozu je to znát. Návrat ke klasice je dobrým nápadem. Ty staré vozy měly osobnost. Každé bylo krásným designerským dílem a líbí se mi víc, než moderní vozy. Vozidlo, kterým jsem se byl projet mělo 2,5 litrový benzínový motor a automatickou převodovku. Automat je v Chevroletu úžasný. Mám s ním zkušenosti ze SuperBu, ale nedá se to srovnat. Řazení u Chevy je plynulejší, téměř neznatelné. Interiér vozu je také povedený. Posez je trochu vyšší, okénka by mohla být větší, ale člověk se tu cítí bezpečně. Doufám, že je časem začnu potkávat na silnici:)

pondělí 21. července 2008

Vysmáté léto 2008

Mám málo času na to, abych sem dal fotky všech kapel, protože si to schovávám na později kvůli časovému presu s fotkami Kadaně. Ořezal jsem tedy jen pár vybraných z Divokého Billa a Evy Farné. Co bych řekl k samotnému Rockfestu? Nepřekvapil mě. Když fotím, tak je to beztak všechno stejné. První tři písničky stojím mezi diváky a jevištěm a cvakám, takže nic jiného nevnímám a pak se snažím uniknout těm davům a být chvíli v klidu. Tahám sebou dva dvoukilové foťáky a na zádech težký batoh, bolí mě za krkem a nemám na poslouchání hudby náladu. Z letošní nabídky jsem si vybral jen Divokého Billa, přestože ani tahle kapela není mým absolutním favoritem. Proto jsem byl hodně rozladěný, když jim po necelé půlhodince hraní nebylo dovoleno ani přidat písničku. To si pak člověk říká, že během dne se tam objevila spousta kapel, které nikdo neposlouchá a hlavně které nekonečný čas stráví laděním a zkouškami a kapela, která přilákala suverénně nejvíc diváků, má na své vystoupení pár minut a pak je z jeviště div ne vyhnána. Stál jsem tam docela zaražený vedle jeviště, pozoroval diváky, kteří naštvaně pokřikovali před ním a pár metrů za mnou stáli naštvaní "Billové" a skládali si věci do auta. Byli hodně naštvaní a já se jim vůbec nadivím... asi cestou domů zvažovali, zda ještě někdy přijedou. Vzal jsem si z nich příklad a uvědomil si, že nechci vyhazovat svačinu, kterou jsem si na celý den koupil do koše u vstupu (já totiž neumím celý den jíst opékané klobásy, langoše a podobná svinstva), dvacetkrát denně rozepínat všechny kapsy batohu, jestli si sebou náhodou nenesu malou láhev s pitím ( nepiju alkohol a mít tak celý den na výběr mezi dvěma nebo třemi různými značkami nealko nápojů také není žádné terno) a muset tak kvůli každému jídlu chodit jinam je také dost namáhavé. Nechám se svým rozhodnutím překvapit příští rok...