Most v Rašovicích

O mostě v Rašovicích jsem tušil. Je to zvláštní - celé okolí znam křížem krážem, cestuji kde se dá, ale na tenhle most, který je tak blízko Kadani, jsem se ještě nikdy nedostal a tak se dnes konala absolutní premiéra v jeho přechodu mou osobou:) Z Valče jsme se totiž vydali zpět do Kadaně a nakonec jsme se rozhodli pro procházku někde v Klášterci. V tu chvíli mě napadl tenhle most:) Napadl mě proto, protože rád jezdím na skálu nad řekou v Mariánském údolí a pokaždé se mi líbí pohled na protější břeh s chatami nad řekou a tenhle most je pro pěší jediným spojením s druhým, tedy kláštereckým břehem. Tak jsme nejen přešli most, ale prošli jsme i chatovou osadou na druhém břehu Mariánského údolí a samozřejmě Rašovicemi:) Most je krásný, ocelový a visí zde zásluhou největší ocelárny u nás (aspoň v době svého vzniku, o současnosti přehled nemám), tedy ostravských Vítkovic. Železárny ve Vítkovicích jsem dnes ale neviděl poprvé. Shodou náhod jsem totiž sledoval kolem poledne známý film Jurje Herze "Zastihla mě noc" o událostech z ženské části koncetračního tábora v polském Majdanku a v tomto snímku je v promítání života hlavní hrdinky i spousta záběrů na práci v těchto železárnách a život vítkovických dělníků s jejich sociálními problémy běhěm a mezi válkami. Ale zpět k mostu... Pod logem Vítkovic je nápis s rokem 1970 a snad je to tedy i doba vzniku mostu...

Pochůzí část mostu je z ocelových plechů a pod nohama krásně duní

Logo na jednom z pilířů

Pohled z mostu na Ohře směrem ke Kadani

Pohled z mostu na Ohře směrem ke Klášterci

Tohle "udělátko" se mi velice zalíbilo. K chatě v příkré stráni tu vede taková parádní asi patnáctimetrová dřevěná skluzavka... ona je tedy nejspíš na materiál, ale mě se zalíbila představa, že by se po ní klouzal dolů majitel chaty:)

Napříč dvěma kraji a třemi okresy

Dnes jsem měl volno. Dopoledne jsem strávil v Karlových Varech a na finančním úřadě, ale odpoledne jsme se s Janičkou rozhodli pro výlet. Nejdřív jsem jen jednoduše ujížděl kamkoli cesta vedla, ale nakonec jsem se rozhodl jet do překrásné obce Valeč. Zvlášní je, že aby sem člověk dojel, musí přejet podle cedulí velký kus země:) Cestou totiž nejen přejedete z Ústeckého do Karlovarského kraje, ale také minete cedule s okresy Chomutov, Louny a Karlovy Vary:) Dost jsem o tomhle místě slyšel, ale ještě nikdy jsem tu nebyl. O to víc jsem byl překvapen realitou. Valeč je krásné místečko "na konci světa"... cesta od Podbořan totiž opravdu spíš připomíná cestování zapomenutým krajem. Ve Valči se všude rekonstruuje a je to dobře. Největší péči by si měl jistě zasloužit kostel nad obcí, jehož střecha se již nového pláště dočkala a nyní probíhá jeho statické zajišťování. Park jsme prošli docela rychle, venku byla zima a bez zeleně je park na procházení příliš smutný. Kromě toho, že se mi obec, jak jsem již řekl, velice zalíbila, jsem byl překvapený ještě něčím. Totiž zdejším "trhem". Pokud se to tak tedy dá nazvat. Když jsem totiž parkoval u kostela, tak zde stál stříbrný Golf ze kterého jeho majitel vytáhl plachtu a na ní skládal spoustu oblečení. V ten moment se z okolních domů a paneláčků začaly trousit první dámy a za chvilku každá z nich klečela okolo plachty a přehrabovali se hadříky:) To jsem ještě neviděl. Na jaře se sem určitě znovu vypravím. Park musí v barvách jara vypadat úžasně. A tady jsou zase fotečky z mobilu. Poslední dobou s ním jen fotím... chudák baterka - každý den ji skoro vybiji:)

Příjezd s krásným pohledem na zámek

Trh s oblečením:)

Informační cedule u kostela

... a že kostel už údržbu vážně potřebuje!

Tenhle skleníček se mi líbí

Informace u vstupní brány do parku

Zámek z parku

Hotel v parku

Pod zámkem při odchodu

Vzpomínání

V úterý dopoledne jsem jel shánět nějaké náhradní díly na traktor, protože firemní nákupčí byl vytížený a mechanici v dílně bez nich stáli. Tak jsem se vydal do Měcholup za Žatcem. Na tuhle vesnici mám spoustu vzpomínek, protože jsem zde strávil jedny celé prázdniny prací se sádrokartonářskou firmou na rekonstrukci zdejšího zámečku, ze kterého je dnes základní a pomocná škola. Už jsem to tu málem nepoznal a tak jsem po zakoupení všech náhradních dílů nechal stát auto uprostřed obce a vydal se na procházku a obhlídku:) Říčka Blšanka je krásná a obec se snaží vypadat k světu, což se jí opravdu daří. Hned bych se sem na pár týdnů vrátil a klidně bych přitom zase od rána do večera montoval sádrokarton a vysedával v zahradě zámečku...

Eurosong 2008

V sobotu jsem měl to "štěstí" sledovat přímý přenos ze soutěže o naší hvězdu pro letošní Eurosong. Byla to hrůza. Věřím, nebo se aspoň snažím věřit, že polovinu těch strašných písní měla na svědomí špatně nastavená aparatura a šílená kvalita přenosu a že diváci v sále si tedy jednotlivé písničky vychutnali daleko lépe. Po pro mě jasně odepsaných interpretech, jakými byl pro mě příliš "timberlakeovský" Sámer, příliš folklórní Čechomor, příliš seběvědomá L.B.P nebo příliš jednoduchá Kerndlová, mě mile překvapilo seskupení Gipsy.cz a nemile překvapila kvalita vystoupení mnou jinak oblíbené kapely Temperamento. Dana Nekonečného nemusím asi komentovat, to byla třešnička na dortu a ačkoli bych ho nikam neposílal, tak je jasné, že s ním je aspoň zábava. Za poslechu absolutní jedničky toho večera, tedy nesoutěžní kapely Elán, jsem si říkal, že pokud lidé mají rozum, tak asimusí po vyslechnutí všech těch písní poslat hlas buďto kapele Gipsy.cz nebo Nekonečnému. Výsledek byl ale ohromující. Vyhrála písnička, kterou bych si nepusil ani v krajním zoufalství a interpretka, kterou celý rok není nikde slyšet... snad jí vážně pomohly ty bílé kalhotky, ale nemyslím si, že by mohly nahradit to kdákání a absolutně nezajímavou písničku... přikláním se na stranu názorů, které se objevili asi hned po titulcích pořadu a to k těm, že s hlasováním asi není něco v pořádku. Škoda, že Česká televize odmítá zveřejnit výsledky...

Prunéřovský potok

Dnes jsem na otočku zajel nad Prunéřov, abych se podíval, jak vypadá Prunéřovský potok. Nad koupalištěm mi padla do oka nová vyrovnávací nádrž, která by měla zřejmě zabránit záplavám na koupališti pod ní, ke kterým teď skoro každý rok docházelo. Ještě větší údiv mě čekal o nějakých dvěstě metrů dál, kde se dali do práce dřevaři a vyčistili stráně podél silnice od popadaných stromů. Těch tu v posledních letech víc leželo než stálo a tak les příjěmně prořídl a přímo láká k procházkám, jen co se udělá počasí. Pak už přišla na řadu stará vyrovnávací nádrž, která je asi kilometr nad Prunéřovem. Už jsem Vám jí tu několikrát ukazoval a od jara do podzimu sem chodím fotit brhlíky. V lesích dnes stála mlha a všechno připomínalo okolí anglických močálů. Kameny hráze byly olezlé a k přechodu jsem musel nasbírat trochu odvahy:) nakonec jsem šikmé části lezl téměř po čtyřech. Přeci jen je tu člověk asi pět metrů nad zemí a hlavně se zde teď valí docela dost vody a né zrovna pomalu. O její teplotě ani mluvit nemusím. Na druhé straně už se někdo přecházet pokoušel a k tomu účelu si tu udělal provozorní zábradlí z informační cedule k chráněnému přírodnímu uzemí, kterou vyrval opodál ze země:( Některé lidi nikdy nepochopím. Prunéřovský potok je pstruhový revír a zároveň chráněnou rybí oblastí. Je tedy chovný a v létě je v nádrži možné pozorovat celkem pěkné pstruhy, kteří se tu vylovují agregátem:( Momentálně se z hor valí spousta vody, která sebou nese veškeré jíly a hlínu a tak je voda hnědavá a přetéká ze svého koryta. Hučí do šumění okolních lesů a je tu parádně...

Nová vyrovnávací nádrž nad prunéřovským koupalištěm

Díky velkému průtoku z tajícího sněhu je i nová spodní nádrž plná vody

Podél silnice na Volyni se pilně pracuje a hromadí se tu dřevo z povalů a pokácených stromů

Informační cedule, která se momentálně váli na hrázi druhé nádrže:(

Tady odsud fotím brhlíky. Budka na protějším stromě visí, takže se sem snad na jaře vrátí a zase je tu najdu:)

Přechod po kluzkých kamenech byl trochu krkolomný.. s trochou odvahy se dal ale hravě zvládnout

Nedělní rybolov

V neděli ráno jsem se vydal na chvilku k vodě. Foukal studený vítr a musím říct, že jsem pořádně promrzl, ale jinak tam bylo parádně. Ryby braly a za ty dvě hodiny, které jsem s umrzlýma rukama byl ochoten vydržet, jsem vytáhl asi 15 ouklejí a těsně před odchodem ještě jednoho tlouště 32cm a jednoho 40cm. Oba se samozřejmě vrátili zpátky do vody:)

To je ale fešák:) rychlá póza pro objektiv mobilu a hurá zpátky do studené vody...

Horní hrad a podhradí

V sobotu jsme se s Janičkou vydali na Horní hrad. Ona tu nikdy nebyla a já tu už nebyl pár měsíců. Neměli jsme ponětí, jak je to tu s otvírací dobou a tak nás až tolik nezarazila zavřená vrata. V zimě je otevřeno jeden víkend v měsíci, problém je ale zjistit který:) Návštěvu staveniště si tedy necháme na příště. Když už jsme ale byli v tom údolí, tak jsme se rozhodli se projít po okolí. V létě se mi tu pokaždé moc líbí. Všechno je schované v lesích, kolem tečou dva potoky a je tu klid. Právě poti proudu jednoho z potoků jsme se vydali, abychom se dostali k hradu aspoň zezadu. Potok se mi líbil ze všeho nejvíc. Překrásně čistá, svižně tekoucí voda a spoustu tišin, přepadů, kořenů a podobných místeček pro ryby... kdyby měl ten potok stejný průtok i v létě a smělo se tu rybařit, tak mě tam s jistotou najdete:) A nakonec jako vždy pár foteček z mobilu...

Konec rybářského víkendu

Víkend máme za sebou a s ním zmizely i tři rybářské dny volna:) Dnes jsem vyrazil na ryby jen dopoledne, abychom mohli odpoledne s Janičkou vyrazit do Varů a omrknout obchody. Na "oku" jsem byl celé dopoledne sám a tak jsem si ho krásně obešel a zkusil chytání ze všech možných míst (což se mi vyplatilo, protože jsem aspoň našel několik nádherných krtinců, jejichž parádně černou a čistou hlínu jsem potřeboval sehnat jako přísadu do návnady... už se mi suší pěkně přesetá doma v kyblíku:)). Všude to bralo a to opravdu hodně, protože za dopoledne se mi podařilo vytáhnout (a samozřejmě zase pustit) 57 ouklejí, 22 plotiček, jednoho okouna a krátce před obědem jsem ulovil i "zlatou rybku"... tedy perlína. Tenhle víkend byl opravdu velice úspěšný:) Tím končí pro tentokrát zprávy od vody s chytáním na plavanou a příště se tu objeví několik článků o tom, jak jsem se učil (nebo spíš začnu učit) muškařit. Zítra si totiž jedu koupit vše potřebné a pokusím se dostat do tajů toho překrásného druhu rybaření. Už jako malého kluka mě vždycky fascinovali ti chlapíci stojící někde v proudu v broďákách, kteří nad sebou točili celé metry šňůry a pak ji krásně ladně pokládali na vodu...

Dva takovéhle prcky se mi podařilo ulovit na potoce nad "okem"... jen nemám ponětí, co měli v plánu s těmi velkými červy z mého háčku:)

Jediný okoun dnešního dne

A nakonec ještě zlatá rybka - perlín s krásně červenými ploutvičkami:)

Poprvé na rybách v tomto roce

Dnes jsem vstal v půl sedmé ráno, pustil jsem se do míchání návnady a také do vlastní snídaně a horkého čaje. Na ryby jsem se vážně těšil! Volný den, slunce na obzoru a klid u vody. Po hodině chytání, kdy jsem stačil sotva navnadit, připravit vše potřebné a několikrát nahodit, se u břehu objevil porybný. Takže nejen první letošní chytání, ale i první kontrola:) Tonda, jak se mi později představil, pak nakonec papíry vidět nechtěl a prostál se mnou necelou hodinku na břehu. V devět se objevily plotičky. Během půl hodinky jsem jich vytáhl (a zase pustil) 12. Byly malé, mezi 10 až 25 cm. Pak nastala asi půlhodinová pauza v záběrech, kterou jsem strávil pozorováním nádherného ledňáčka, který lovil rybky na protějším břehu. Po desáté hodině se probudily dravější ryby, což mi naznačil překrásný asi 30 centimetrový pstruh, za kterým se mi podařilo vytáhnout 14 okounů. Ti byli také různě velcí, mezi 8 - 20 cm. Nakonec jsem chytil dva větší tlouště a tím jsem se přiblížil k času oběda. První chytání se tedy víc než povedlo... snad to tak bude po celý rok:) A nakonec pár fotek z mobilu:)

Připraven na pátek

Hladina je klidná a nezamrzlá, jenom čeká na mě:)

Dámy a pánové. sledujete nejlepší borce ve své váhové kategorii... již v pátek se několik vyvolených pokusí pokořit světový rekord ve freedivingu!

Dokonce i práce na loďce se hýbou a dnes jsem náhodou objevil, že se mi již na dílně dělají nové kotvy

šikovní klucíííí:)

V pátek vyrazím letos poprvé na ryby:) Chystám se na tlouště nebo okouny, takže jsem převázal pruty a zjemnil háčky i vlasce. Dnes jsem sháněl kukuřičný šrot, kterého jsem nakonec sehnal celý 25kg pytel a podobné věcičky na návnadu a v pátek ráno ze všech těch dobrot namíchám parádní vnadidlo:) červíci už vesele skotačí v krabičce v lednici a jako specialitu pátečního rána jsem milým tlouštíkům připravil parádní drůběží játra. Zítřek bych nejraději celý prospal, abych se probudil do krásného pátečního rána a ujížděl s pruty ven... místo jsem dnes zkontroloval, žádná zamrzlá hladina se nekonná, nezbývá než se těšit....

Rybaření

Rozhodl jsem se, že letos budu chodit k vodě víc něž v předchozích dvou letech, kdy jsem se na ryby skoro nedostal. Hodně si tam odpočinu a protože tam nechodím s tím, že musím něco domu přinést a všechny úlovky většinou zase pouštím, tak mě ani nenaštve, že občas chodím k vodě ve chvíli, kdy zrovna nic nebere. Protože chytám převážně na plavanou, což je ze břehu na větší a hlubší vodě složitější, rozhodl jsem se pořídit si pramičku. Člověk by neřekl, kolik firem se dnes specializuje na výrobu rybářských pramic a člunů. Původní myšlenka, že si pořídím hliníkovou loď, která většinou váží kolem 45 kg a tu bych mohl mít zamčenou v garáži, takže bych ji dokázal kdykoli hodit na střechu auta a zajet k jakékoli vodě, se rozplynula ve chvíli, kdy jsem si představil, jak přijíždím ke břehu a hodinu montuji na loď závaží, protože s ním by byl transport asi složitý. Po chytání by mě zase čekala jeho demontáž. Navíc takovou loďku nemůžete nechat bez dozoru u vody pár dní, protože by zřejmě nedobrovolně změnila majitele:) Cena hliníkových lodí se pohybuje mezi 17 až 60 tisíci bez příslušenství potřebného k rybolovu a můžete je najít třeba zde a zde. Další variantou jsou lodě laminátové, které jsou sice méně náročné na údržbu, mají vysokou životnost atd., ale jejich váha není na transport na střeše auta vhodná, stejně jako hliníkovou loď ji bez rizika krádeže nelze nechávat příliš dlouho osamocenou na břehu nejaké vodní nádrže a navíc je u ní problematičtější jakákoli montáž drobností potřebných k rybaření. Laminátové lodě u nás nabízí například firma MS Composite. Dřevenou pramici jsem zavrhl úplně. Pořizovací cena je dosti vysoká a loď je velice náročná na údržbu, je nutné ji natírat a dřevo ošetřovat, pokud chceme, aby měla dlouhou životnost. O hmotnosti nasákhlého dřeva ani mluvit nemusím. Nakonec jsem objevil stránky pana Romana Jaška z Kroměříže. Vyrábí klasické železné pramičky a namontuje na ně dle ceníku i veškeré potřebné vybavení. Cena těchto lodí je oproti ostatním poloviční a pan Jašek Vám loď doveze po celé republice, na jakoukoli vodu o víkendech zdarma. Domluva je rychlá a dodací lhůta kolem jednoho měsíce, což je v případě výroby pochopitelné. Na rybářském serveru MRK.cz jsem se dočetl na pramice pana Jaška samou chválu a tak také doufám, že budu spokojený. Třeba se někdo z Vás také věnuje rybám a stejně jako já již nějakou dobu uvažujete o vlastní pramičce, tak Vám tyhle drobné zkušenosti nějak pomohou.

Vlastní tričko? Proč ne...

Nedávno jsem při brouzdání po internetu narazil na stránky společnosti T-shock. Firma se zabývá tiskem na textil. Na jejich stránkách se můžete zdarma zaregistrovat a vytvořit si databanku různých triček a mikin, stejně jako různého spodního prádla a drobností s vlastním vzorem, fotkou či nápisem. Jako nápad se mi to velice líbí, protože jsem již několikrát uvažoval o tričku k nějaké příležitosti a nemám rád, když musím do nějakého grafického studia a zde jen všechno napsat na papír a očekávat výsledek bez toho, abych si to dokázal pořádně představit. Stránky T-shocku jsou dělané ve flashi a tak si můžete vše pěkně prohlédnout, seskládat, uložit a nakonec i objednat. Dodací lhůta je něco kolem 17 dní. Na zkoušku jsem si jedno tričko série "red82 collection" objednal, tak se nechám překvapit a určitě pak sdělím první dojmy:)

Silvestr 2007

Nejdřív jsem přemýšlel, že o půlnoci už budu dávno spát. Na poslední chvíli jsem ale naskočil do auta a vyjel zcela nevybaven nad Kadaň, abych se podíval na ohňostroj a tady je pár foteček z mobilu:) Cestou zpátky bylo na sídlišti "B" nějak moc rušno a u jednoho ze vchodů stálo hasičské a policejní auto, byl jsem ale moc unavený na to, abych přibrzdil a zjišťoval, co se děje:)