středa 31. prosince 2008

Na běžkách

Dnes jsme se s Janičkou letos poprvé a zároveň vlastně v letošním roce i naposledy vydali na běžky. Nakonec jsem se rozhodl, že necháme auto stát na rozcestí pod Meluzínou a pojedeme po trase podél Klínovce. Dojeli jsme k zastávce Nad Suchou, dali si tam čaj a vydali se zase zpátky. Těch pár kilometrů nám pro první jízdu myslím docela stačilo:) Nakonec jsem sebou praštil jen třikrát vlivem gravitace a jednou úmyslně:) To není špatný výsledek vzhledem k tomu, že jsem na běžkách byl prakticky poprvé, protože od první zkušenosti uplynula skoro půlka mého života:) Janička byla úspěšnější a podařilo se jí to jen dvakrát a napodruhé to bylo jen proto, že se lekla, když jsem cíleně spadl já:) Taky jsme se zajeli podívat k Božímu Daru, abychom si tam obhlédli trasy a zjistili jsme, že běžkařská trasa k rašeliništím je skoro běžkařskou dálnicí:) Tam si troufnu až ve chvíli, kdy budu umět zastavit z kopce:)))
Pauza na rozcestí

Janička mě djíždí z kopce:)

Svlékačka... slunce pálilo, bylo horko...

Celé údolí je v mlze, jen úplně na vrcholcích je krásně... na fotce je kouř z elektráren, který se prodral mlhou

Vršky větrných elektráren nad mlhou

úterý 30. prosince 2008

Připraven na nový rok

Zítra tu máme konec letošního roku a mě se dnes povedlo dodělat většinu prací na úlech do příštího roku. Potřeboval jsem dva nové úly, které bych postavil k rybníčku, kde už jsem jim našel místečko. Celé dopoledne jsem dnes stloukal rámky. Venku bylo -5°C a tak jsem musel v truhlárničce pořádně přikládat do kamen, abych tam udržel aspoň 10°C nad nulou:) Skončil jsem tedy s největší částí přípravy na nový rok a zítra se můžeme s Janičkou v klidu vydat na běžky. Chceme prozkoumat trasy kolem Božího Daru a určitě Vám o tom ještě zítra napíšu. Držte nám palce, protože já si běžky pořídil před cestou do Afriky a stál jsem na nich jednou asi před 11 lety a Janička na nich stála také jen jednou na škole:) Rozhodě to bude dost zábavné:)
Mé dva nové Langstrothy, které v červnu, až dorazí nové oddělky, postavím k rybníčku:)

Ještě je ale musím až se trošku oteplí natřít:)

Má dnešní práce v truhlárně byla dost jednotvárná... jeden rámek za druhým

První hromádka hotová... už jen třikrát tolik a je připraveno do nových úlů

pondělí 29. prosince 2008

Jeden dobrý skutek

Dnes jsem byl vysekat díry na rybníce, aby měly ryby jak dýchat. Nejprve to vypadalo, že je na rybníce jen velice tenká vrstva ledu, ale to způsobila ta čistá voda. Když jsem totiž chtěl tu "tenkou vrstvu" rozříznout klackem, tak jsem tvrdě narazil. Nakonec jsem byl rád za ostří sekery, protože led měl někde už i pět centimetrů. To je docela pěkný výkon na to, že mrzne sotva dva dny:)

Bärenstein

V sobotu jsem se s Janičkou chtěli jet vykoupat do Marienbergu. Nejdřív jsme se ale vydali opačným směrem, tedy do Vejprt a odsud přes hranice do Bärensteinu. Nad ním se nachází stejnojmenný kopec s chatou, vysílačem a rozhlednou. Nevím, jestli funguje věž hotelu jako rozhledna, ale nedaleho chaty je tu na kraji lesa přírodní vyhlídka s lavičkou, odkud je v dobrém počasí vidět Fichtelberg a Klínovec. Sněhu bylo dost, auto jsme nechali na spodním parkovišti pod kopcem a pěkně jsme si zafuněli do kopce pěšky. Viditelnost ale nebyla nijak oslnivá, takže jsme ani jeden ze jmenovaných vrcholů neviděli. Příště, až se sem vypravíme to snad bude lepší. Pak nás čekala cesta do Marienbergu a jak se nakonec ukázalo, tak to byla cesta úplně zbytečná. Sice tu měli otevřeno, ale u vchodu stála fronta lidí až na parkoviště:) Nejsme moc trpěliví a dokázali jsme si představit ten nával uvnitř, takže jsme se tu jen otočili a jeli domů:) Dva cíle s mizerným koncem... nepříliš dobrá bilance:)
Restaurace s hotelem na vrcholu kopce

Cedule k založení hotelu a výročí jeho stavby

Pohled z vyhlídky na městečko Bärenstein a Vejprty

Nádrž na druhé straně kopce

neděle 28. prosince 2008

Klát - 8. díl

V osmém díle výroby mého klátu jsem se rozhodl vytvořit ozdobu pro očko. Očkem vylétávají létavky, tedy dělnice ve svém nejstarším vývojovém stádiu, sbírat pyl a nektar. Protože jsem nechtěl vyřazávat celý klát a mám rád jednoduchost, tak jsem se rozhodl pro vyřezání jen jedné hlavy s otvorem pro očko v ústech. Samotný leták na spodním česně už bude jen velice jednoduchý a bude tvořen jen jednou laťkou. Na výrobu hlavy jsem použil nakonec zbytek dřeva, který jsem odřízl v první fázi výroby klátu z jeho zadní části. Ještě není úplně hotová, ale její postupnou výrobu Vám zase nejlépe předvedou fotografie. Jsem moc rád, že jsem konečně mohl vybalit svá dláta (M-Stein - profesionální řezbářská dláta slovenské výroby, která jsou ručně kovaná a pořídil jsem si je na radu mého kamaráda řezbáře Kamila Fišera) a začít s nimi pracovat. Chystal jsem se na to již několik let. Zatím mám všechny prsty, takže nakonec nebudu tak levý, jak jsem se obával. Jen obrovský mozol od toho, jak si dláto opírám v dlani zatraceně pálí a já si ho odírám stále víc a víc:)
Podle půdorysu dřevěného podkladu hlavičky jsem vyřízl do klátu otvor, do kterého bude nakonec hlava zasazená
Hrubé obrysy jsem vyřízl okružní pilou, nakreslil jsem si hrubé rysy obličeje a nakonec jsem popadl dláto...

Základní rysy jsem vydlabal velkým plochým dlátem a vyvrtal jsem otvor v ústech pro očko

Zbytek už jsem si nechal na doma:)

A hlavička se pomalu rýsuje

neděle 21. prosince 2008

První vánoční dárek

Janička dnes ode mě dostala první vánoční dáreček:) Ale nesmí ho krmit, jinak jí už brzy přeroste:))

Klát - 7. díl

V sedmé části mého popisu výroby klátu se zaměříme na střechu. Tu považuji za velice důležitou. Jednak dá klátu podstatnou část jeho vzhledu a také je důležitá kvůli ochraně dřeva proti povětrnostním vlivům. V mém případě bude v budoucnosti plnit ještě jednu funkci - ukrývat krmítko. O tom, že jsem původně plánoval střechu kulatou jsem Vám již psal. Střecha je nakonec tedy sedlová a já se rozhodl ji zakrýt dřevěnými "taškami". Ty jsem vyrobil z letě o průřezu 60x10mm. Nejjednodussi je je nařezat na cirkulárce, protože je jich potřeba celkem velké množství. Na střechu o celkové ploše 60x100cm jsem použil celkem 100 ks "tašek" o rozměru 6x12cm. Tašky se překrývají o cca 2cm a tuto plochu jsem pro jistotu pojistil lepidlem. Původně jsem přemýšlel o tom, jestli je nutné střechu nějak izolovat, ale dospěl jsem k tomu, že když jí důkladně natřu barvou s přírodním odstínem (zvolil jsem barvy Bondex, protože jsou vodou ředotelné a nezávadné a jsou i doporučovány některými včelařskými servery v zahraničí), tak jí dobře ochráním a zároveň zajistím dobrý odtok případné vody. Jestli jsou mé úvahy správné ale ukáže až praxe:)
Připravené "tašky"

Na střechu jsem si nakreslil čáry, abych udržel rovinu... na spodní hranu je dobré přitlouct laťku o stejné tloušťce jakou mají tašky. To zajistí stejný úhel i spodní řadě tašek a střecha vypadá přirozeněji.

Postupné kladení krytiny. Každá druhá řada je přeložená o polovinu tašky

Dokončená střecha s hřebenem

Celý klát

čtvrtek 18. prosince 2008

Klát - 6. díl

Dnes mi nastaly prázdniny a tak jsem se na chvilku vydal do dílny, abych si rozmyslel další postup na klátu. Nechal jsem si vyrobit obruče, kterými stáhnu klát aspoň do té doby, než trochu víc vyschne a já budu mít jistotu, že příliš nepopraská. Jejich sundání proto odhaduji až tak na konec příští sezóny, kdy už by po necelém roce na slunci a větru mohl být špalek slušně vysušený. Nakonec jsem neodolal a trošku jsem upravil střechu. Z palubek jsem vyřezal a složil trojúhelník, kterým jsem střechu zavětroval z předního štítu. Se zadním zatím čekám, protože musím vymyslet nějaký pohodlný systém krmítka do konstrukce střechy. Snad se nápad brzy dostaví:)
Obruče nakonec nevypadají tak zle a aspoň budu mít vysychání trochu pod kontrolou

Vyřezané palubky do štítu střechy

Pro jistotu jsem jejich nosnou konstrukci natřel lepidlem, abych měl jistotu, že vydrží na svém místě

Hotový štít

Tak takhle bude vyadat klát zepředu. Ještě jsem nezačal pracovat na venkovní úpravě samotného špalku, ale jen co dodělám střechu, tak to napravím. Zatím je tedy vidět jen hrubá část práce na česně a očku... v hlavě nosím konstrukci letáku a výzdoby očka

neděle 14. prosince 2008

Klát - 5.díl

Na víkend jsem si naplánoval pokračování v práci na klátu, ale nakonec jsem víc energie věnoval úpravě samotné truhlárny.Potřeboval jsem hlavně police na jednotlivé řezivo, protože jsem všechno opíral o jednu stěnu a do nekonečna jsem se jím pak s metrem v ruce přehraboval. Také nastala zima a nejde řezat na pile venku, abych uvnitř neprášil. V sobotu jsem tedy sháněl ještě nějakou slušnou okružní pilu. Nakonec jsem se rozhodl pro Bosch. Mám od téhle značky všechno elektrické nářadí a jsem s ním maximálně spokojený. Zároveň stojí polovinu toho, co stojí český Narex se podobnými parametry. Teď už ale k úlům. V pátek jsem na klátu zatmelil všechny otvory(např. mezi rámem dvířek a samotným klátem atd.). Jako tmel jsem použil tradiční směs lepidla (samozřejmě s označením D3, tedy hygienicky nezávadné a vhodné k použití při výrobě úlů) a pilin. Také jsem se rozhodl vyvrtat na v klátu očko. V sobotu jsem nechával tmel vytvrdnout a věnoval se výrobě tradičního nástavku pro rámek 39x24cm. Potřebuji totiž udělat min. dva úly pro tuhle míru na příští rok. Dnes jsem po přestavbě dílny a výrobě polic opět pokračoval na klátu. Na hrubo jsem vybrousil tmel a začal vymýšlet konstrukci střechy. Původně jsem uvažoval o kuželovité střeše, ale nakonec vyhrála klasická sedlová. Nejenže je její konstrukce jednodušší, ale zároveň počítám s tím, že bude snímatelná a pod ní bude místo pro krmítko. Dnes tedy vznikla jen hrubá konstrukce střechy.
Můj nový nástavek

Konstrukce nástavku

Hrubá část střechy klátu

Střecha je 60cm široká, aby dostatečně překrývala špalek

Základ střechy tvoří rámeček 40x40cm

Detail nosné části střechy

středa 10. prosince 2008

První zprávy o nové knize

Dnes vyšla v CV týdnu první zpráva o nové knize o Kadani

úterý 9. prosince 2008

Simon´s Town, Cape Point, mys Dobré naděje, Cape Town

Z Gansbaai jsme se přesunuli přes cape Town k mysu Dobré naděje. V Cape Townu nás ale čekala trocha dobrodružství, když jsme odbočili s úmyslem dostat se blíže k pobřeží a asi půl hodiny jsme jen projížděli úzkými ulicemi slamů nejznámější černošské části města - Mitchells Plain. To je opravdu zážitek. Sedíte v zamčeném autě, nechcete moc provokovat focením už vzhledem k tomu, že jste na nejbližších 5km čtverečních jediný běloch a kolem Vás se míhají plechové a dřevěné krabice, ve kterých jsou holičství, potraviny nebo dokonce banky. Občas ulici zahaluje kouř z grilů, které jsou všude kolem a postávají u nich hloučky černochů. Spousta lidí tu jen posedává či postává. Nechtěl bych tu vylézt z auta. Trocha děsu na mě přišla ve chvíli, kdy se naše silnice stala slepou a museli jsme zase zpátky. Vše ale nakonec dobře dopadlo a tak jsme si udělali vlastně i výlet do světově vyhlášeného městečka s největší kriminalitou. Na cestě k mysu jsme se zastavili v Simon´s Townu, který leží asi 30km pod Cape Townem na pobřeží stále ještě Indického oceánu. Městečko je plné turistů. Je tu veliký přístav plný malých plachetnic a také tu stojí dvě velké vojenské lodě. V Simon´s Townu je totiž i vojenská základna, která má na pobřeží několik radarů a hlavně několik obrovských obranných děl. Tudy je totiž dobrý přístup k vnitrozemí a Simon´s Town by byl v případě napadení místem obrany před útokem z oceánu. Simon´s Town je významný kromě jiného ještě i malým kouskem pobřeží s názvem "Penguins Colony". Zde se na pobřeží nacházejí kolonie tučňáků, mezi kterými se můžete procházet a s trochou odvahy i koupat. Ale voda je tu stejně studená jako všude jinde:) V Simon´s Townu jsme spali v další chatičce, tentokrát za asi 550 randů. Druhý den ráno jsme se vydali na mys Dobré naděje a Cape Point. Na Cape Pointu jsme nic neviděli, protože se všude vznášela hustá mlha, která nás docela silně promáčela. Vyšli jsme proto jen k historickému majáku a jeli k mysu. Mys Dobré naděje je fakticky jen malá zátoka s parkovišťátkem a dřevěnou cedulí:) Celé území kolem je ale přírodní rezervací s tisíci druhy rostlin z nichž některé jsou endemické. Roste tu velké množství různých proteí apod. Když to tu na jaře celé rozkvete, tak to musí být krása. Z mysu jsme jeli zpět do Cape Townu, kde jsme plánovali návštěvu města a taky nás tu čekalo hledání kempu, ve kterém bychom strávili poslední noc naší cesty. Kapské město je město jako každé jiné. Stolovou horu jsme nenavštívili, protože byla celá v mlze a tak bychom z ní stejně nic neměli. Vychutnali jsme si tedy jen výhled z parkoviště pod ní a vydali se do ulic. V centru je spousta výškových budov, ale ve skutečnosti je tu podivně mrtvo. Většina krámů je zavřená a největší návštěvnost tu má KFC. Docela mě to tu zklamalo. Jediná budova, která se mi opravdu líbila byl parlament:) K večeru jsme našli kemp, zabalili jsme všechny věci a vyházeli všechny zbytečné, abychom se vešli do váhy na letišti. V kempu jsme tak druhý den ráno nechali stát stan, ve kterém leží možná ještě dnes má karimatka se spacákem a taškou různého jídla:) Možná si tu lidé myslí, že se někdo ze stanu šel jen projít... a možná za něj přijde účet:))
Jeden z domků s lepší fasádou v Mitchells Plain:)
Protea... na mysu rostly žluté, ale třeba v Marakele byly jen růžové

To nevím co je, ale rostla jich tam spousta:)

Mlha, která se valila po kopci zanechala na všem kapky... i my jsme byli promočení jako kdybychom prošli lijákem

Další ze zvlátních květin na mysu

Babún na rozcestí

Starý maják na Cape Pointu (místo, kde se slévají oceány)

Maják s kamenem, na kterém se zvěčňují podpisem návštěvníci

Mlha bránila ve výhledu na oceán, který pod námi hlasitě hučel

Kdo to asi je?:-)

Tenhle člověk se připletl snad ke každé fotce?!!:) Tady je na mysu Dobré naděje

Tučňáci na břehu v Simon´s Townu

Přijíždíme do Simon´s Townu

Vojenská loď v přístavu

Přístaviště plachetnic

Lanovka na Stolovou horu

Pohled z parkoviště pod Stolovou horou na Cape Town

Mrak valící se ze stolové hory a kopců v jejím okolí na Cape Town

Pohled z města ke Stolové hoře

Socha a kostel před parlamentem

Parlament