Víkendové lovení pokladů

Tenhle víkend jsem si naplánoval tak, abych dodělal konečně pracovnu a tak jsem odsunul rybaření a všechno ostatní (kromě Janičky samozřejmě:)). V pátek jsem proto sedl do auta a uháněl do Prahy, dal si snídani v McDonaldu (škoda, že nebylo okolo otevřené něco jiného, protože "McDonaldův" toust se šunkou a sýrem je vážně humus:)!) a nakonec jsem naplnil mé náhradní vozidlo krabicemi. Musím říct, že to byl boj. Trochu jsem tu tříválcovou Fábii litoval, když jsem ji musel uvnitř skoro celou rozebrat, abych tam všechno narval a zbylo mi místo na sezení a pak mi jí bylo ještě víc líto, když jsem si představil ten maličký motůrek, jak mě s nábytkem táhne domů:) Ale zvládla to. Pracovna byla hotová překvapivě rychle. Kdybych tohle tušil, tak jsem to ty dva měsíce neodkládal a pustil se do toho rovnou... A protože tedy zbylo dost času, tak jsme s Janičkou vyrazili za keškami v okolí. První byla keška na Lestkově, kterou už jsem plánoval nejmˇéně dvakrát navštívit. vydrápali jsme se tou rozbahněnou cestičkou až na zříceninu, kde si chvilku před naším příchodem někdo opékal brambory a buřty. Ani nevíte, jakou jsem na ně měl chuť, když jsem je tam tak viděl povalovat nakousané v hlíně okolo ohniště. Hledání kešky probíhalo standartním způsobem. Přišli jsme na místo podle souřadnic, já si řekl, že tady to musí být a letmo jsem to prohledal. Nic. tak jsem se pustil do zkoumání širokého okolí a skákal jako blázen dvacet minut okolo, než jsem kešku našel právě na tom původním místě. Janička už se ani moc nevzteká, protože se mi to tak stává pořád:). Všude v lese pod Lestkovem roste spousta kytek, vypadá to už vážně na jaro, tak snad to vydrží. Už dlouhou dobu plánuji výšlap na protější Mravenčák a chtěl bych to stihnout, dokud ještě není listí na stromech a je šance přes ně vidět do okolí. Tak se těšte, příští víkend snad spatříte i fotky s údolím ohře z Mravenčáku.

V pátek jsem musel vyzkoušet, co všechno tohle auto snese:)

Jestli někdo víte, jak se jmenuje tahle kytka, tak mi to řekněte, protože my to s Janičkou marně hledáme už dva dny:)

Leskov

Janička - eskymák:)

Druhou víkendovou keškou se stala malá krabička od filmu ukrytá nedaleko Mikulovické lípy. Tenhle památný strom znám ještě z dob dětství, kdy jsem z nedalekého Vernéřova coby dítko chodil do Mikulovic k babičce. Obecně mám z té doby pozoruhodně dobrou pamět na jednotlivá místa, která už dnes neexistují. Mikulovická lípa tu stojí dodnes. Už je sice hodně polámaná, ale snad ještě nějakou dobu vydrží. Na hledání téhle kešky nebylo nic zajímavého. Jen snad fakt, že mapa TopoCzech, kterou mám zbrusu novou v navigaci, mi na tomhle místě ukazuje ubytování v Mikulovicích:) Mikulovická lípa

Keška u lípy

Mezi keškou u lípy a odpolední keškou v Mikulovicích jsem si stihl zajet na želinu a podívat se na ní z protější skály. Možná to bude znít zvláštně, ale tohle místo ve mě probouzí stejné pocity, jako když doma poslouchám pana Horníčka, který vypráví příběhy Oty Pavla o Berounce a rybách...

Já u kešky nedaleko mikulovického kostela

Kostel v Mikulovicích

Mourovi už začíná na hřbitově růst první hřbitovní kvítí:)

Železný křížek vrostlý do větví stromu před hřbitovem

Narcis u potoka v Mikulovicích

Třetí a poslední víkendovou keškou se stala krabička ukrytá na vrchu Hůrka. Tento výrazný kopec se nachází nedaleko Úhošťan nad bývalým Zvoníčkovem a je 619,4 m vysoký. Mezi okolními vrcholy trochu zaniká, ale protože patří k okrajovým partiím okolní vrchoviny, tak nabízí jeden z nejúžasnějších výhledů na Radonicko, Nechranice, ale také severočeské vrcholy jako Bořeň, Milešovku nebo při dobré viditelnosti i Říp. Byl jsem zde poprvé. Pokaždé nechávám stát auto nad Zvoníčkovem a vydávám se spíš na vyšší Dubový vrch (691,1 m), ale dnes už vím, že to je chyba. Když obejdete Hůrku po přilehlé polní cestě a dostanete se na její jihovýchodní stranu, tak se pod Vámi otevře krajina počínající vrchem Kolina a končící až téměř na Teplicku. Rozhodně to tu stojí za příjemnou procházku v jarním počasí.

Keška na hůrce

Hůrka

Nechranická přehrada

Žatec

Barevné Březno a nad ním šedý betonový Chomutov:)

Zabiják... ten mi ale dal zabrat, když jsem uklouzl a chytil se ho jako jediné opory v dosahu:)))

Velikonoční rybaření

Velikonoce neslavím a tak jsem se vydal v pondělí k vodě. V zatáčkách za Kadaní směrem ke Klášterci jsem v rákosí pod silnicí zahlédl auto. Šlápl jsem tedy na brzdu a začal couvat. Ano, nebyl to sen. Opravdu tu leželo auto na střeše a z něho vylézal člověk. Nic mu nebylo, policisty už volal a já nebyl stejně nic platný, tak jsem pokračoval dál. Mám na ty nehody v poslední době nějaké štěstí. Na "zatopené" nikdo nebyl a tak to mám nejraději. Člověk se může celé dopoledne podle sluníčka přesouvat podél břehu. Dneska braly ryby opravdu parádně. Asi mi chtěly udělat radost. Spíš tobylo ale počasím. Ze stromů odtával sníh a padal rovnou na hladinu. V tuhle dobu si ryby myslí, že se sněhem padá i nějaké to jídlo a je jich všude podél břehu dostatek. Hlavně se objevují ty větší kousky. Kromě tloušťů, kterých jsem dnes vytáhl asi nejvíce, se mi podařilo spatřit tu i opravdu překrásného kapra. Měl asi 60cm a nikdy jsem si nemyslel, že by v téhle malé tůňce podobně velká ryba mohla plavat. Stál jsem na břehu a on si proplouval asi ve třiceticentimetrové hloubce zhruba metr od břehu, pěkně v čisté a sluncem prozářené vodě. Zkoušel jsem mu rychle do trasy nastražit moje červíky na háčku, ale nejevil o ně vůbec žádný zájem:(. Na zatopené má svoje hnízdo ledňáček. Dnes tu několikrát proletěl a hlasitě hvízdal. Jednou se mu podařilo mě vylekat, když se vrhl do vody s hlasitým žbluňknutím kousek ode mě:) Příště se mi ho snad podaří i vyfotit.

Ještě kousek a mohlo to být ještě do stromu...

Všechno bylo ráno pěkně namrzlé a zasněžené

a "zatopená" na tom nebyla o moc lépe

no není to krasavec:)

a ještě jeden

Raná

V sobotu se na chvilku ukázalo slunce a tak jsem se rozhodl navštívit Ranou. Naposledy jsem tu byl minulý rok a docela jsem se těšil na ten výhled do okolí. A ten se opravdu vydařil. Škoda jen, že foukal tak silný vítr. Mě sice extrémní počasí problémy nedělá, ale hádám, že Janička mi to bude připomínat ještě minimálně dva až tři měsíce:) Na druhé straně kopce někdo pouštěl letadlo. Využil tedy toho větrného počasí a byl to asi zkušenější modelář, protože svůj bezmotorový kluzák držel celou dobu ve vzduchu a to na úrovni kopce, tedy nějakých cca. 70m nad okolními loukami. Protože vysvitlo slunce, tak se na obloze proháněla letadla s vyhlídkovými lety. Už se sem těším na jaře, až bude trochu lepší počasí. V okolí se nachází dokonce několik kešek, takže to aspoň spojíme s hledáním. Ostatně v blízkosti Rané se nachází několik dalšíc h velice zajímavých vrcholků, ze kterých bude minimálně podobně úžasný výhled. Jestli máte rádi výhled do krajiny jako já, tak tady se Vám nabízí spousta možností.

Pohled ze hřebene mezi dvěma vrcholy Rané směrem ke Krušným horám a na blízký vrcholek s názvem Milá

Pohled na daleké vrcholky mezu Bílinou a Třebenicemi

Kluzák nad polem:)

A vyhlídkový let o kousek výš:)

Příroda občas umí pěkné kousky se světlem

Louny

Hněvín a mostecké panelové sídliště

Dokonce bylo možné v mlhovině dohlédnout až k elektrárně Tušimice

Další černá skládka

V sobotu jsem se vydal na obhlídku okolí Kadaně a dorazil jsem i do bývalých Mikulovic, kde mě zajímal především stav rybníka. Už jsem tu v minulém roce psal, že ho někdo vypustil a od té doby tu byla jen suchá díra v zemi zarostlá rákosem. Příroda si nakonec poradila sama a napravila tak chybu člověka. Letošní sníh a déšť opravdu zapůsobil na správném místě a rybník se naplnil až skoro k původnímu stavu. To mi udělalo opravdu radost. Když jsem ale šel dál po hrázi, tak jsem ji zase ztratil. Objevila se tu totiž další z nekonečných černých skládek v okolí:( Myslím, že je na čase zamykat závoru, která byla na příjezdu k rybníku nainstalovaná a z bůhví jakého důvodu ji nikdo nezamyká. Protože se jedná o stejné harampádí jako na černé skládce, o které jsem tu nedávno psal, tak bych klidně podezříval i stejnou osobu. Na tyhle lidi asi platí jen bič a hůl!!!

To je vážně odpornost:( Ale bude to práce nějakého servisu, to bych se klidně vsadil...

Mikulovický rybník se začíná plnit... to je dobrá zpráva pro ptáky:)

Snad se voda v rybníce udrží!

Dáreček

Dneska mi Janička chtěla udělat radost a zvednout náladu, která se díky autu dostala na bod mrazu a povedlo se jí to:) Dostal jsem parádní model legendární Yamahy XVS650 Drag Star. Protože vím, jak Janička nemá ráda motorky, tak si toho cením o to víc:) Děkuju!!!

Extrémistická vycházka s ČSOP

Dnes se uskutečnila další extrémistická vycházka, kterou každoročně pořádá Zelená stopa z Kadaně (článek na blogu z loňské vycházky najdete tady). Té dnešní se zůčastnila zhruba třicítka lidí, což mě samotného docela zaskočilo. Plán byl jasný. Po osmé hodině raní řejít přes Úhošť, dále přes nedíl a Rašovické skály a nakonec dojít na zříceninu hradu Lestkov. Odtud už jen podél řeky zpátky do Kadaně. Kdybych šel sám, tak bych byl asi kolem 2-3 hodiny odpolední zase zpátky. Většinu výpravy však tvořili školáci, kteří jsou v tak velké skupině obtížně ovladatelní. Přesto mě většina z nich příjemně překvapila. Ono zdolat veškerá ta převýšení, která zmiňovaná trasa nabízí, není vůbec žádná legrace. Většinu času se musíte téměř plazit po čtyřech a chytat se okolních stromů, kloužete dlouhé metry po mokrém listí a blátě a pekelně Vás bolí nohy:) Celá skupina se ve tři hodiny dostala za kopec Nedíl. Dlouhou dobu nám totiž zabraly výstupy a také hledání jeskyní. Protože jsem se musel vrátit a vymyslet něco s nabouraným autem, tak jsem se s Kájou po překonání Nedílu oddělil od zbytku skupiny pokračující k Lestkovu a vydali jsme se po "cyklostezce" (nechce se mi tak té štěrkové cestě pro nedělní vycházky se psem říkat:)) zpátky do Kadaně. Trasa byla opravdu extrémní na výšková převýšení a vydanou energii. Kromě toho je možné se na této vycházce dozvědět spoustu zajímavých informací o přírodě, ptactvu a celém okolí Kadaně. Snad bude v příštím roce akce minimálně stejně tak śpěšná jako letos.

Skupinka byla docela početná

Krátce po výstupu na Úhošť jsem se oddělil od skupiny a vydal jsem se odlovit další kešku... cestou jsem byl omrknout i zdejší rybníčky. Ten na obrázku byl v ještě v listopadu prázdný a teď to vypadá, že nové odvodnění svahů nad ním opravdu funguje:)

Odlov se vydařil:)

Zatím co já hledal kešku, tak se na druhé straně kopce svačilo, povídalo a odpočívalo:)

Tak je to pravda... na Úhošti se kácí ve velkém borovice na severozápadní straně kopce:( tenhle koutek se mi líbil ze všech míst na kopci nejvíc:(

Lesík se ztrácí, cedule kácí:( škoda...

Pohled ze skal směrem k Brodcům a Doupovu za nimi

První koniklece

Extrémní vycházka se vším všudy.. tedy i zdoláváním různých toků:)

Netopýr v jedné z jeskyní... a jak nadával, že si na něj svítím čelovkou:)

Na Nedílu jsem si mohl vyzkoušet maximální zoom mého foťáčku a tady je tedy jedna z fotek Kadaně s pohledem na klášter

Slézám dolů do jeskyně

"Náčelník" Michal dole v jeskyni

Náčelníkovi se dostal do ruky můj foťák a tak cvaká a cvaká:)

Jarda zkoumá dno jeskyně... ono to vlastně není dno, jen zavalená štola...

Další z pohledů z Nedílu do okolí.. na tomhle pohledu došlo k optickému klamu... domky v popředí nejsou v Kadani, ale v Pokuticích. Přesto vypadají, jako by patřili k předměstí Kadaně:)

Klášterecký zámek z Nedílu:)