Nečekaně

Dnes jsem si po obědě chvilku sedl k internetu a z dlouhé chvíle jsem zabloudil na vtípky na Novinkách.cz. Mezi obrázky jsem pak narazil na tenhle odkaz. Občas se sem podívám, protože mě zajímá, jak lidé nejsou soudní a do jaké míry jsou odvážní, aby publikovali před celým národem nějakou svou nahrávku. K mému zděšení se dnes mezi videi objevil i sestřih "kouzelné levitace", jehož hlavním a ktérem je člověk, který bydlí ve stejném městě a dokonce se známe. Honzo, co tě k tomuhle vedlo?!

A zase byteček

Již nějakou dobu zkoumám možnosti zařízení nového bytu, přestože je jeho rekonstrukce teprve rozeběhnutá a na nábytek je relativně dost času. K tomu zkoumání mě vlastně donutil fakt, že jsem se rozhlížel po někom, kdo bymi udělal kuchyňskou linku a nebyl jsem moc spokojený s nabídkou. Tak jsem procházel internetový katalog Ikea a hledal aspoň novou ložnici, když jsem narazil na plánovač kuchyní právě této prodejny. Ikea nabízí jednoduchý prográmek, který momentálně umí navrhovat kuchyně, ložnice a pracovny z jejího sortimentu. Výborné je také to, že Vám prográmek na konci umí ukázat, kolik jste utratili a započítá do ceny i různé nosníčky a pomůcky, které jsou k montáži potřeba, takže se Vám nemůže stát, že doma zjistíte, že máte sice tuhle skříňku, ale chybí Vám k ní nějaký kousek, který se s ní standartně neprodává. Vážně uvažuji o koupi kuchyně odsud...

Autonehoda

Dnes jsem se stal svědkem dopravní nehody. A protože sem už od víkendu dávám fotky z Císařského dne a jesště se mi to nepodařilo, tak sem dám fotky zatím aspoň z nehody. Takhle to vypadá, když někdo nedá přednost dodávce na hlavní silnici. Skončilo to střetem a několikametrovým letem červeného tranzita, který měkce přistál v příkopu.

Krátké postřehy

Protože sem teď kvůli té rekonstrukci chodím méně, tak zde nechám občas pár postřehů:) Ten dnešní se týká Františkánského léta v Kadani. Tenhle název pod sebou skrývá kulturní program v zahradě františkánského kláštera. Během letních měsíců se zde konají po večerech koncerty a divadla. Dnes se konalo jedno z divadelních představení a já se tedy do františkánu vypravil. K mému překvapení jsem se ale na lavičkách před jevištěm sešel téměř jen já a správce kláštera... už jsem pochopil, že v dnešní době lidé moc divadlo nevyhledávají, že je cesta do františkánu pro místní trochu dlouhá, ale takhle slabou reakci jsem nečekal. Má to tedy cenu?:)

Stavební deník 2

Uplynul týden a já se konečně dostal z pracovního procesu a všech srandiček okolo ke svému novému bytečku. Minulou neděli jsem rozebral všechno, co rozebrat šlo, abych to mohl naložit a uložit... na skládku:). Řeknu Vám, rozebrat takové palubky krášlící už tak dost strašné umakartové jádro je pěkná zábava. Zvlášť, když byl jejich "montér" opravdu svědomitý a každou z nich přivrtal nejen pomocí vrutů, ale i odporných hliníkových háčků zespodu. Ještě větší zábavou pak bylo rozmontování kuchyňské linky:) člověk by neřekl, jak je těžké ty horní skříňky v jednom člověku zvednou, vytáhnout ze šroubů na stěně a sundat. Ve čtvrtek jsem stihl objednat novou podlahu. Zamiloval jsem se do ní:) unese zatížení 6t na 1m čtvereční, má dvakrát tak dlouhé zámky, než klasická plovoucí podlaha a nejsou na ní vidět téměř žádné spáry mezi jednotlivými lištami.

Stavební deník 1

"A na druhý straně co to zhltne materiálu. To máte: písek, vápno, cement, cihly, tvárnice, překlady, krovy, latě, tašky, stropní traverzy, sádra, trubky půlcoulový, coulový, teď odpad, hřebíky, šrouby, vruty, dráty, to máte ty dvojlinky, trojlinky..."
Přesně tuhle větičku z jednoho z mých nejoblíbenějších filmů, který asi nemusím představovat, jsem si dnes vybavil při nákupu nějakých drobností na práci na novém bytě. Dnešní datum je tedy slavnostní. Protože nemám ještě dokreslený projekt a všechno potřebné pro stavební povolení, tak jsem se zatím pustil do věcí, na které tyhle zbytečné papíry nepotřebuji a těmi jsou nové štuky a příprava podlah pro plovoucí podlahu v místnostech, které jiné zásahy než nové omítky, elektriku a podlahy ani nepotřebují. Zavzpomínal jsem si tak na svůj první rok v zaměstnání, když jsem se začínal živit rukama a celé dny jsem trávil na stavbě. Manuální práci mám moc rád. Doufám, že mi ten elán vydrží až do konce. Původní omítky jdou dolů místy i se starým štukem, což vítám, protože budu stejně štukovat a to by se mi nejvíce líbilo na původní panel... jen mi asi do pondělí upadne ruka:)

Den D?! Do dnes jsem nevěděl co to znamená...

Dnes jsem měl prima den. Vzal jsem si totiž volno, abych si přepsal všechno potřebné v novém bytě. To je ale to jediné pozitivní z dneška. Na SČP i SČE mi udělali radost a všechno přepsali během několika minut. Bytové družstvo odvedlo stejně solidní výkon, přestože jsem se za dveřmi kanceláře ocitl v 80. letech minulého století a největší technickou pomůckou zde byl zažloutlý papír a propiska... inu družstvo. A zybtek dne? Krom toho, že mě ráno úspěšně pokousal pes rodičů, pak mi cestou do Chomutova prasklo přední sklo na autě od kamene vystřeleného z protijedoucího kamionu a poprvé v životě jsem čtyřikrát za sebou prohrál ve squashi, to vlastně bylo fajn... Kousanec na stehně se zahojí, sklo bude v pondělí a spraví to patnáct fialových papírků s podobiznou Palackého... jenom ten squash už mi nikdo neodpáře. Myslí si někdo z Vás, že je smolař?!

Nepíšu a nepíšu...

Už nějakou dobu sem přibývají články jen zřídka. Je to tím, že jsem se rozhodl k životnímu kroku a koupil jsem si byt. Člověk by neřekl, kolik je to papírů, běhání, přepisování, podpisů a všeho možného. Poslední týdny sedím nad katalogy, vymýšlím lepší a lepší řešení některých detailů a chystám se na rekonstrukci... k tomu patří i projektování, tedy má první práce a také činnost, kterou jsem úspěšně studoval... sedím tedy nad výkresy a modeluji, přestavuji, přesouvám a posouvám... dejte mi čas a vydržte.

Řezbářské sympozium - Přílepy u Rakovníka

V pátek jsem se společně s Laduškou a Lukášem vydal na řezbářské sympozium do malé obce Přílepy nedaleko Rakovníka. Konalo se zde již po třetí a hlavním cílem cesty byla schůzka s naším kamarádem Kamilem Fišerem. Kamil je řezbář a protože se chceme tomuto umění také nějak přiučit, tak jsme si přes něho objednali dláta, které nám Kamil na toto sympozium dovezl a rozdělil. Bylo zde spousta zajímavých lidí. Loutkáři, výrobci náramků a dokonce jsem zahlédl i malou kovářskou výheň. Bohužel jsem měl v pátek obrovské žaludeční problémy, takže jsem většinu návštěvy prospal na dece vedle Kamilova stanu a přestože jsme na místě strávili celé dopoledne, tak jsem se pozorování jednotlivých řezbářů věnoval ani né hodinu, což mě při pohledu zpět mrzí. Kdo nikdy podobné sympozium neviděl, tomu to vřele doporučuji. Je zajímavé sledovat, jak se tolik lidí najednou pokouší vyřezat své myšlenky do krásně vonícího lipového dřeva...

Tuhle loutku vyřezával jeden loutkoherec z plzeňského divadla Alfa - Vladimír Sosna... není profesionální řezbář, v divadle s loutkami hraje a mají zde dvě šikovné řezbářky, ale tomuhle koníčku se rád věnuje:)
Tenhle chlapík se mi také představil... bohužel, nemoc zabránila paměti v ukládání dat... ale příští rok k němu jedeme na týdení řezbářské školení:)
Kamil při práci

Tohle jsou němečtí řezbáři při výrobě sochy převozníka

Zamiloval jsem se!

Posledni dva dny mi nebylo dobre a stravil jsem je v posteli s teplotou. Dnes se mi trochu ulevilo a tak jsem si na internetu četl, co se mezi tím událo ve světě. Při bloudění mezi vyhledávači jsem narazil na tohle autíčko. Protože tyhle stroje miluji a s ještě větší oblibou je řídím, tak jsem neodolal a přešel na odkaz. To ale byla chyba... jsem v tom až po uši... nezbývá než prodat právě koupený byt, k tomu ještě asi auta a byty celému příbuzenstvu a shánět se po někom, kdo by mi tohohle mazlíčka prodal:) Saaby byly vždycky krásná auta...